Lidské ruce dovedou vytvořit jedinečné stavby – nejen z hlediska své funkcionality, ale také díky své estetické hodnotě. Záměrně jsme nezařadili žádné stavby z Evropy – tady je všeobecně známá desítka, a možná i stovka míst. Zveme vás proto na cestu do dalekých koutů světa za nejkrásnější architekturou.
Tádž Mahal, Indie
Mauzoleum postavené v 17, století indickým mogulem Šáhdžahánem pro jeho manželku Mumtaz Mahal. Žena císaře zemřela během porodu 14. dítěte, dcery Gauharary Banu Begam. Tehdy měla 38 let, od svých 18 byla jeho třetí ženou. Velice rychle se stala vládcovou oblíbenkyní.
Podle legendy císař slíbil umírající ženě, že se postará o děti, nikdy se už neožení a postaví na její památku stavbu, jaká není nikde jinde na světě. Všechny sliby splnil, nehledě na to, že měl později mnoho milenek.
Tádž Mahal je postaven z mramoru, který pokrývají drahokamy, polodrahokamy a kaligrafické dekorace z černého mramoru. Z důvodu znečištění prostředí mramor tmavne, a proto v okruhu 50 km od stavby platí zákaz stavby průmyslových objektů.
Klášter Geghard, Arménie
Klášterní a hřbitovní komplex ze 3. století, který je vytesán ve skále. Podle tradice ho založil Řehoř Osvětitel. Nejstarším prvkem komplexu je nedokončená kaple zakladatele, která je vytesaná ve skále. V roce 2000 byl klášterní komplex zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
V 9. století klášter zničili Arabové. O 400 let později se stal oblíbeným poutním místem, protože zde bylo uchováno tělo sv. Ondřeje, sv. Jana a Kopí osudu, kterým měl římský legionář Longinus probodnout Ježíši Kristu na kříži bok. Podle legendy měl na toto místo kopí přivést apoštol Juda Tadeáš. Celý název – Geghardawank, znamená Klášter kopí.
Hlavní kostel byl postaven v roce 1215 na půdoryse rovnoramenného kříže. Jsou k němu připojeny dvě kaple. Před kostelem je předsíň charakteristická pro ranně gotické kostely – v tomto případě byla dokonce větší než hlavní chrám a plnila roli domu pro poutníky.
Ajt Bin Haddu, Maroko
Opevněná osada, která se nachází mezi městy Marrákeš a Warzazát. Nejstarší informace o jejím původu pocházejí ze 16. století, ale vědci tvrdí, že její dějiny musí být mnohem delší. Kasba, tedy obranná stavba nad městem, v tomto případě na svahu hory, je typická pro města severní Afriky.
Osada žila díky karavanám, které se zde zastavovaly během obchodních. Později, když vznikly nové obchodní stezky, osada Ajt Bin Haddu ztratila na významu.
Dnes na území Kasby žije jen několik rodin. Většina vesnice, kol. 2,5 tisíc lidí, se přestěhovala za obranné hradby. Ajt Bin Haddu sloužila také jako exteriér pro filmy a seriály, natáčelo se zde film Gladiátor nebo seriál Hra o trůny.
Angkor Vat, Kambodža
Chrámový komplex Angkor byl postaven v první polovině 12. století Súrjavarmanem II. pro uctění hinduistického boha Višnu. Král zde byl nejen vládcem, ale také ztělesněním boha na zemi. V překladu Angor Vat znamená Městská svatyně.
Zdi svatyně byly postaveny z lateritu – velice tvrdé a odolné horniny, která je charakteristická pro vlhké tropické a subtropické podnebí. Nejvyšší věž měří 65 metrů. Plocha chrámu včetně zdí a příkopu je více než 2 km2.
Stěny chrámu jsou bohatě zdobeny plastickými reliéfy. Na skoro 900 metrové stěně je zobrazeno kol. 20 tisíc postav (obyvatel královského dvoru), najdete zde také vyobrazení scén z indických eposů Rámájany a Mahábháraty. Nachází se zde jedno z nejvýznamnějších děl Khmerů – reliéf s vyobrazením bohů, jak připravují z Moře mléka nápoj nesmrtelnosti.
Wat Pho, Thajsko
Tento thajský chrám je známý také pod názvem Wat Phra Chetuphon (Chrám odpočívajícího Buddhy). Je jedním z nejstarších chrámů v Bangkoku, pochází ze 16. století. Nejcharakterističtějším prvkem stavby je 43metrová pozlacená socha ležícího Buddhy ve stavu nirvány. Jeho chodidla jsou vyřezávaná a inkrustovaná perletí.
Na území chrámového komplexu se nachází kolem tisíce Buddhových podobizen, jejichž největší část pochází z ruin předchozích hlavních měst Thajska. Čtyři stúpy, tedy bohatě zdobené věže obložené keramickými dlaždicemi, jsou věnovány třem prvním vládcům. Králi Rámovi II. byly věnovány dvě věže.
Když probíhala výstavba chrámu, Bangkok nebyl ještě hlavním městem země. Historické prameny napovídají, že se zde nacházelo středisko předávání znalostí z tradiční medicíny. Na stěnách Wat Pho se nacházejí tabulky s obrázky a texty týkající se přírodní medicíny. Od 60. let 20. století zde působí škola tradiční medicíny a masáže.
Palác Širvanšáhů, Ázerbájdžán
Stavba palácového komplexu byla zahájena v roce 1411 na rozkaz šáha Ibrahima I. V započatém díle pokračovali jeho nástupci – Chalilulah a šáh Farruch Jasar. Sirvan je původní název západní části Ázerbájdžánu. V roce 1501 byl Sirvan dobyt šáhem Ismailem I. Tehdy byla budova částečně zničena a knihovna, spolu s obsahem pokladnice, odvezena pryč. Od roku 2000 je palácový komplex zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Území paláce je rozděleno na tři nádvoří. Hlavní budovu tvoří jednopatrový palác. Místnosti v přízemí mají stejné rozložení jako ve středověku. Na patře se zachovala většina z 25 komnat. S budovou sousedí pavilon, kde za časů Chalilulaha I. zasedal soud. Portál hlavního vchodu je ozdoben charakteristickým arabským kúfským písmem.
V roce 1939 zde byly objeveny lázně ze 17. století. Nacházejí se pod zemským povrchem, díky čemuž bylo možné uchovat vodu stabilní teploty během každého ročního období. Lázně byly po staletí zasypány půdou, na které rostl sad.
Chichén Itzá, Mexiko
Město založili kolem roku 450 p. n. l. Mayové. K nejvýznamnějšímu rozkvětu města došlo na přelomu 10. a 11. století, kdy město obývali kromě Mayů také Toltékové. Konečné urbanistické rozložení se utvořilo kol. roku 900. Město ztratilo význam v 15. století, kdy ho opustili jeho poslední obyvatelé.
Nejvzácnější památky pocházejí z přelomu 10. a 11. století – je zde například hřiště na ullamalitzli, což byla hra populární mezi obyvateli předkolumbovské Ameriky. Hra probíhala tak, že hráči odráželi tvrdý míč bedry a lýtky. Jejich cílem bylo odrazit míč tak, aby prolétl kamennou obručí umístěnou ve výšce 4 metrů. Vědcům se nepodařilo zjistit, jaká byla pravidla bodování, ale prohra mohla znamenat smrt.
V samotném středu města stojí pyramida Kukulkana, která má výšku 30 metrů. Na jejím vrcholu se nachází chrám. Je postavena na menší stavbě, která tvoří její vnitřní část. Z grafik z 19. století víme, že pyramida byla v té době zcela porostlá bujným rostlinstvem.
Hagia Sophia, Turecko
Stavba vznikla v první polovině 6. století jako křesťanský chrám Boží Moudrosti. Jeho zakladatelem byl císař Justinián I. Velký. První dvě baziliky, které se nacházely na tomto místě, shořely. V polovině 15. století po dobytí Konstantinopole Turky, byl kostel proměněn na mešitu a kolem postaveny minarety.
Chrám mnohokrát poškodily požáry, ale pokaždé byl znovu obnoven. Současná kopule pochází z roku 991, kdy byla znovu postavena poté, co se zhroutila během zemětřesení. Mnoho nejstarších podobizen Ježíše, Marie a svatých bylo zničeno v 8. a 9. století, kdy sílil ikonoklasmus, tedy hnutí, jehož cílem bylo zničit obrazy svatých.
V roce 1453 Osmané dobyli město a přestavěli chrám na mešitu, zakryli část mozaik koberci, postavili mihráb (kazatelnu) a dřevěný minaret. Během dalších let Osmané dostavěli další prvky. V roce 1934 Mustafa Kemal Atatürk, první prezident Turecka, změnil chrám na muzeum, které je věnováno oběma náboženstvím.
Cheopsova pyramida, Egypt
Podle odhadů pyramida vznikla kol. roku 2560 př. n. l. a měla sloužit jako hrobka faraona Cheopse. Ve starověku byla zařazena mezi Sedm divů světa – tedy do seznamu, který byl specifickým průvodcem po stavbách, které stojí za návštěvu. Jako jediná ze seznamu stojí do dnešních dnů.
Stavba pyramidy trvala přibližně 20 let. Archeologové v pyramidě nalezli mnoho nedokončených místností a slepých chodeb. Tyto chodby neměly podle historiků sloužit k tomu, aby v nich zabloudili vykradači hrobek, ale jsou výsledkem častých změn stavebních plánů.
Pyramida byla zničena ve 12. století. Arabové, aby nemuseli předat Káhiru křesťanům, město z části zničili. Obyvatelé znovu postavili své domy z kamenných desek, které pokrývaly pyramidu. V té době byl zřejmě také zničen pyramidion, tedy kmenný jehlanovitý vrcholek každé pyramidy.
Velká čínská zeď, Čína
Podle odhadů pyramida vznikla kol. roku 2560 př. n. l. a měla sloužit jako hrobka faraona Cheopse. Ve starověku byla zařazena mezi Sedm divů světa – tedy do seznamu, který byl specifickým průvodcem po stavbách, které stojí za návštěvu. Jako jediná ze seznamu stojí do dnešních dnů.
Stavba pyramidy trvala přibližně 20 let. Archeologové v pyramidě nalezli mnoho nedokončených místností a slepých chodeb. Tyto chodby neměly podle historiků sloužit k tomu, aby v nich zabloudili vykradači hrobek, ale jsou výsledkem častých změn stavebních plánů.
Pyramida byla zničena ve 12. století. Arabové, aby nemuseli předat Káhiru křesťanům, město z části zničili. Obyvatelé znovu postavili své domy z kamenných desek, které pokrývaly pyramidu. V té době byl zřejmě také zničen pyramidion, tedy kmenný jehlanovitý vrcholek každé pyramidy.