Národní parky vznikly s cílem uchovat vzácné oblasti, které mají významnou vědeckou, přírodní, krajinnou nebo kulturní hodnotu. Prvním národním parkem se stal v roce 1872 Yellowstonský národní park ve Spojených státech. Jeho zakladatelé si pro svou činnost zvolili heslo: „For the Benefit and Enjoyment to the People” (tedy Ku prospěchu a radosti lidí).
Připravili jsme pro vás přehled 10 nejzajímavějších národních parků světa, které podle našeho názoru stojí za to navštívit.
1. Yellowstonský národní park, USA
Naší desítku otevírá nejstarší národní park na světě. Yellowstone se nachází na území třech států – Wyomingu, Montany a Idaho v západní části Spojených států. Za svůj název (žlutý kámen) vděčí žlutým skalám, které mohou návštěvníci obdivovat mimo jiné ve Velkém kaňonu řeky Yellowstone. V parku můžeme pozorovat gejzíry (největší na světě), barevné horké prameny, kaňony, vodopády, jezera, řeky, divoká zvířata a rostliny a překrásnou krajinu v každém jeho zákoutí.
Všechny geologické a hydrogeologické formy, které můžeme obdivovat na povrchu parku, jsou zde díky supervulkánu, který je 7-10 kilometrů pod zemským povrchem. Nazývá se Caldera Yellowstone a je největší spící sopkou na světě. Projevuje se erupcemi gejzírů, výskytem horkých pramenů a zemětřesením. K poslednímu mohutnému výbuchu vulkánu v Yellowstonu došlo před více než 640 tisíci lety.
V současné době zaměstnanci parku pomocí nejmodernějšího zařízení neustále monitorují chování Caldery. Odhaduje se, že kdyby došlo v dnešní době k další erupci supervulkánu pod Yellowstonem, Spojené státy by přestaly existovat.
2. Národní park Iguazú, Brazílie/Argentina
V případě národního parku Iguazú jsme udělali výjimku a představujeme hned dva parky se stejným názvem. Proč? Protože oba parky nejenže spolu sousedí, ale spojuje je také společný cíl – uchování přirozeného charakteru dešťových lesů kolem vodopádu Iguazú. Park, který se nachází na argentinské straně, je starší o 5 let než jeho brazilský protějšek (vznikl v roce 1934).
Národní park Iguazú byl založen na obou stranách argentinsko-brazilské hranice na místě, kde se na řece Iguazú nachází vodopád stejného názvu. Vodopád Iguazu je složen z 270 menších vodopádů a jeho šířka je 2500 metrů. Největším vodopádem je Ďáblův chřtán (španělsky Garganta del Diablo), s vodou padající z výšky 82 metrů.
Kromě unikátního vodopádu Iquazú plní park také poslání chránit původní ohrožené druhy rostlin a zvířat. Ke vzácné fauně parku patří mimo jiné morčák brazilský, tinama samotářská, mravenečník velký nebo jaguár, největší zástupce velkých kočkovitých šelem v obou Amerikách.
3. Národní park Torres del Paine, Chile
Národní park Torres del Paine je mnoha turisty považován za nejkrásnější národní park Jižní Ameriky. Nachází se v jižní části Chile, nedaleko argentinských hranic.
Název parku pochází od jména horského masívu složeného ze třech skalních věží a překládá se jako Věže bolesti. Proč právě bolesti? Vlastně se to neví, ale je možné, že jde o bolest svalů, která doprovází dobývání těžce přístupných vrcholů. Kromě malebných vrcholů a jiných skalních formací v parku můžeme obdivovat také mnohá jezera a ledovce. Mimo jiné díky různorodé krajině byl národní park Torres del Paine v roce 1978 zapsán na seznam přírodních památek UNESCO.
V parku lze provozovat různé sportovní aktivity. Nejoblíbenější jsou výšlapy, jízda na koni, plavba kajakem, rybolov a lezení. Doporučujeme se dobře seznámit s předpisy závaznými pro území parku, které se za posledních 10 let značně zpřísnily kvůli dvěma vážným požárům, které značně poškodily park během posledních deseti let. Oba, v roce 2005 i 201°, byly způsobeny turisty.
4. Národní park Fiordland, Nový Zéland
Národní park Fiordland je největší národní park na Novém Zélandu. Jak název napovídá, jde o místo, kde můžeme obdivovat fjordy, které nejsou v žádné jiné části země. Nejslavnějším a nejkrásnějším fjordem je Milford Sound. Kromě zálivů jsou v parku k vidění nádherné hory a mezi nimi neuvěřitelně krásná údolí.
Kromě fjordů je největší atrakcí parku pěší trasa Milford (ang. Milford Track). Je považována za nejkrásnější turistickou stezku na Novém Zélandu, Novozélanďané ji považují za nejlepší stezku na světě. Je zajímavé, že tato stezka je v letní sezóně obtížně dostupná. Abychom jí mohli projít (její délka je více než 53 km), musíme si dříve rezervovat místo. Vstup je povolen max. 90 turistům denně. Je to kvůli péči o přírodu, do které v tomto regionu lidé nejméně zasahovali. Mimo letní sezónu turistický ruch není tolik regulován.
5. Velký korálový útes, Austrálie
První věcí, která většinu lidí napadne, když se řekne národní park, je panenská příroda nebo obtížně dostupné hory. Ale národními parky mohou být také moře a oceány. Největším oceánským národním parkem je Velký korálový útes. 
Statut podvodního národního parku získal Velký korálový útes v roce 1975. Má rozlohu více než 345 000 kilometrů čtverečních. Funkcí parku je chránit největší korálový útes na světě, který tvoří největší přirozený ekosystém na naší planetě. Na útesech u pobřeží Austrálie žije velké množství druhů ryb (1500 druhů), měkkýšů (5000 druhů), korálovců (400 druhů), řas (500 druhů), ptáků (200 druhů) a celá řada mořských savců. Bohužel, mnohým z nich hrozí vyhynutí.
Jedna z nejvýznamnějších turistických atrakcí Austrálie každý rok přiláká více než 2 miliony turistů. Svou krásou láká nejen potápěče z celého světa, ale skoro každého turistu. Co je zajímavé, mohou ji obdivovat i astronauti na mezinárodní kosmické stanici.
6. Národní park Čitvan, Nepál
Národní park Čitvan byl založen v roce 1973 jako první národní park v Nepálu. Nachází se na úbočí himalájského pásma Sivalik, nedaleko indických hranic. Území parku je hornaté a jsou zde mnohá bažinatá území a mokřady, které jsou zásobovány vodou ze tří řek – Narayani, Rapti a Reu. Příznivá poloha, optimální nadmořská výška a subtropické podnebí vedly k tomu, že národní park Čitvan je skoro z 90% porostlý deštným pralesem.
V parku nalezneme velké bohatství fauny. Vyskytuje se zde kol. 450 druhů ptáků, více než 50 druhů savců a 45 druhů plazů a obojživelníků. Mezi zvířaty, které Čitvan obývají, můžeme najít bengálského tygra, nosorožce indického, levharta, axise indického, gaura, sladkovodního delfína, krokodýla bahenního nebo marabu indického. Díky takto bohaté fauně a flóře byl park Čitvan zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
7. Národní park Guilin and Lijiang River, Čína
Jediný čínský národní park na našem seznamu se nachází v jihovýchodní části země, v provincii Kuangsi. Národní park Guilin and Lijiang River je poměrně novým parkem – vznikl v roce 1982. Co se stalo, že toto místo komunistická vláda v Pekingu ocenila? Jako odpověď poslouží „Sloní chobot“, „Hlava draka“ nebo „Pět prstů“. Zní to hrozivě? Nemusíte se bát, to jsou jenom názvy jednotlivých skalních útvarů, které dnes lákají turisty z celého světa.
Nejlepší, způsobem, jak si prohlédnout park, je plavba lodí řekou Li jang. Pokud se takové plavby zúčastníme, můžeme nejen obdivovat neuvěřitelnou krajinu, ale také poznat místní kulturu a zvyklosti. Nejcharakterističtější panorama parku je vyobrazeno na 20juanové bankovce.
8. Národní park Cinque Terre, Itálie
Jediným evropským parkem, který je uveden na našem seznamu, je národní park Cinque Terre v Itálii. Cinque Terre nepřipomíná typický národní park, který je vzdálen od civilizace a ponechán svému osudu. Zde funguje vše jinak.
Cinque Terre v doslovném překladu znamená park „Pěti zemí“. Ve skutečnosti jde o pět kouzelných městeček, která se stala hlavním důvodem, proč na tomto místě vznikl národní park – Monterosso al Mare, Vernazza, Corniglia, Manarola a Riomaggiore. Nacházejí se na Ligurské riviéře, v okolí města Levanto v severozápadní části Itálie.
Po staletí byla městečka Cinque Terre prakticky odstřihnutá od ostatních částí země. Situace se změnila v 19. Století. Po sjednocení Itálie byla postavena železnice, která vedla podél Italské riviéry. Městečkům se ale podařilo zachovat si svůj neopakovatelný charakter do dnešních dnů. Někteří turisté jezdí do Cinque Terre, protože zde mohou zažít celou Itálii na jediném místě. Krásná krajina, barevné vesnice, skvělé jídlo a neopakovatelná atmosféra – to vše na vás čeká v parku Cinque Terre.
9. Národní park Serengeti, Tanzanie
Národní park Serengeti je jedním z nejoblíbenějších národních parků na světě. Nachází se v severní části Tanzanie, na hranicích s Keňou. První formy ochrany zvířat na tomto území se datují již do roku 1929, ale teprve v roce 1951 bylo toto území prohlášeno za národní park. Krajina parku je především rovinatá savana. Skalisté kopce a větší shluky stromů jsou jen na některých místech.
Národní park Serengeti je jedním z nejoblíbenějších národních parků na světě. Nachází se v severní části Tanzanie, na hranicích s Keňou. První formy ochrany zvířat na tomto území se datují již do roku 1929, ale teprve v roce 1951 bylo toto území prohlášeno za národní park. Krajina parku je především rovinatá savana. Skalisté kopce a větší shluky stromů jsou jen na některých místech.
10. Národní park Namib-Naukluft, Namibie
Posledním parkem na našem seznamu je národní park Namib-Naukluft. Vznikl v roce 1979 díky spojení dvou sousedících parků: národního parku pouště Namib a národního parku Horských zeber. V současnosti je jeho rozloha bezmála 50 tisíc kilometrů čtverečních, takže se jedná o jednu z nejrozsáhlejších chráněných oblastí na světě.
Park se nachází na náhorní plošině, která se rozprostírá podél pobřeží Namibie. Jeho hlavní část tvoří Namibijská poušť, která je považována za nejstarší poušť na naší planetě. Mezi největší atrakce parku patří vysoké (některé mají až 300 m n. m.!), tmavě červené duny, které se táhnou v některých případech až 50 km daleko. Největší dunou v parku, která je zároveň největší písečnou dunou na světě, je Dune7. Její rozměry jsou imponující – dosahuje výšky 340 m n. m.
Jelikož většinu území parku tvoří poušť, jeho flóra a fauna je velmi chudá. Pouze nejodolnější druhy (jak rostlin, tak zvířat) si dovedou poradit v tomto extrémním ekosystému. Některé části parku, které jsou součástí Namibijské pouště, patří mezi nejsušší místa světa. Roční srážky zde dosahují 10-14 mm.